Srpnové pranostiky

Naši dědové a babičky si mnohem více než my všímali přírodních jevů a úkazů. Byli přírodou obklopeni a byli na ní závislí. Obživu si zajišťovali sami na svých polích, loukách, zahradách a sadech. Na základě opakujících se přírodních jevů a úkazů vznikaly nejrůznější pranostiky (z řeckého slova „prognósis“ – předpověď), které jim pomáhaly lépe se orientovat a přizpůsobovat v běžném životě při nejrůznějších činnostech, ale hlavně při pěstování plodin a chovu zvířat.smrkový les.jpg
 
V dnešní době internetu, mobilních telefonů a supermarketů jako bychom na tyto léty nabité zkušenosti našich předků tak trochu zapomínali a ani je nepotřebovali. Však příroda se dokáže sama připomenout a ukázat v plné síle. Tedy ani dnes bychom ji neměli přehlížet. Jsme její součástí, a jaká bude ona, takoví budeme i my. Na to bychom neměli zapomínat.
 
Připomeňme si například několik srpnových pranostik, které nám třeba napoví, jaký nás čeká podzim, zdali bude v zimě sníh a mráz a jaká bude příští rok úroda.
 

  • „Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.“
  • „V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když jsou v nížinách – přijde pohoda.“
  • „Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.“
  • „Když pálí srpen, bude pálit i víno.“
  • „Hřímá-li v srpnu, přijde na budoucí rok hojná úroda a množství deště jest k doufání.“
  • „Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.“
  • „Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.“
  • „Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.“
  • „Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.“
  • „Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.“

 stromy a louka.jpg
Stručně řečeno: jsou-li v srpnu bouřky a rostou-li hodně houby, bude v zimě dost sněhu. Mlhy věstí dostatek vody. Tak uvidíme. A pamatujme si, že „štěstí přeje připraveným“, proto bychom si sem tam nějakou pranostiku měli přečíst.